"Příroda nikdy nezradí srdce, které ji miluje."
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa Východních Čech. Právě sem umístila Božena Němcová děj svého románu Babička. Tady někde chodily skutečné předobrazy babičky, vévodkyně Zaháňské, Barunky a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla i bláznivé Viktorky.
Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy ze severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička. V červenci roku 1952 vyhlásilo ministerstvo školství, věd a umění Ratibořice s údolím za státní krajinnou a národní rezervaci. Později byla příroda Babiččina údolí zahrnuta do chráněného území a dnes je jeho jižní část od České Skalice až ke Slatinskému mlýnu nazývána národní přírodní památkou.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2019
  • 77 zobrazení
  • 2
  • 00
Stezka mizejících řemesel je místem, na němž se zastavil čas jak pro dospělé, tak i pro děti. Představuje neuvěřitelnou cestu do minulosti i možnost poznání řemesel, která buď již zanikla nebo záhy zaniknou. Rychle postupující automatizace a rozvoj technologií má za následek, že mnoho, dříve populárních řemesel nenalezne v současném světě své místo. Skanzen, jako je Stezka mizejících řemesel, nicméně umožňuje, že tyto dávné dovednosti neupadnou v zapomnění.
http://www.cz.turystyczna13.pl/index.php/atrakce/stezka-mizejicich-remesel
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2019
  • 71 zobrazení
  • 1
  • 00
Velká Hejšovina (polsky: Szczeliniec Wielki) je nejvyšším vrcholem Stolových hor. Nachází se na jihu Polska, necelé dva kilometry od hranic s Českou republikou, v západní části kladského výběžku v Dolnoslezském vojvodství. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska. Velká Hejšovina byla již od roku 1957 přírodní rezervací. Výchozím místem v nadmořské výšce 750 metrů je vesnice Karłów. Na protáhlém temeni hory se na území asi 25 ha nacházejí četné pískovcové skalní tvary (skalní bludiště, skalní město). Na severní straně byla v roce 1846 vybudována turistická chata v tyrolském stylu. Nejvyšším bodem stolové hory je 12 metrů vysoká skála, zvaná Fotel Pradziada nebo též Tron Dziadka či Tron Liczyrzepy (Dědovo křeslo, Dědův trůn nebo Krakonošův trůn). K vyhlídkovému místu na vrcholu skály v nadmořské výšce 919 metrů vedou od roku 1825 schody, které byly zpočátku dřevěné, později železné.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2019
  • 81 zobrazení
  • 3
  • 00
Nedaleko Kamenné Góry z obce Marciszów se dostanete k jednomu ze sedmi divů Polska. Jedná se o soustavu jezírek, která vznikla propadem starých důlních šachet. Na počátku 18. století se zde těžila pyritová břidlice, na kterou je zdejší půda bohatá. Vznikaly doly, které se postupem času propadly a daly vzniknout překrásným jezírkům. Kysličníky kovů pak způsobují jejich zbarvení do purpurové, žluté, azurové a zelené barvy.
Kolem jezírek vede příjemná trasa, kterou můžete dojít až na vrchol Wielke Kopy ( 871 m.n.m.).
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.5.2019
  • 140 zobrazení
  • 5
  • 11
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 2.5.2019
  • 92 zobrazení
  • 4
  • 1111
Zřícenina hradu Chojnik se nachází nad vesnicí Sobieszów (627m n.m.), která je dnes částí Jelenie Góry, a je jednou z největších turistických atrakcí na polské straně Krkonoš. Hrad Chojnik se objevuje v písemných pramenech už ve 14. století, kdy ho založil svídnicko-javorský kníže Bolek II.
Vodopád Podgórnej - třetí největší vodopád v polské části Krkonoš na říčce Podgórna na okraji turistického letoviska Przesieka. Říčka se prodírá úzkou roklí a v několika stupních padá o 10 metrů níže. U vodopádu vyhlídkový můstek, ze kterého je na vodopád dobrý výhled.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2019
  • 80 zobrazení
  • 2
  • 00
chata Szwajcarka - Velký Sokolík (642 m) - Husyckie skały - chata Szwajcarka
Janovické rudohoří (polsky Rudawy Janowickie) je nejvýchodnější pohoří Krkonošské oblasti. Nachází se v polském Dolním Slezsku. Spojují Krkonoše na jihu s Kačavskými horami na severu a oddělují Jelenohorskou kotlinu od Lubawské brány.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2019
  • 52 zobrazení
  • 3
  • 00
.... aneb putování po maďarských sopkách :-)
Děti měly velikonoční prázdniny, počasí nádherné a tak jsme se vydali vstříc dobrodružství k "maďarskému moři". Příroda je zde opravdu nádherná. Velké plus bylo taky to, že jsme zde byli mimo sezónu a tak jsme se nemačkali v davech. Na sopkách jsme potkali jen pár lidiček. Ubytování jsme měli zajištěné za pár korun v městečku Badacsony.
1.den - hrad Csesznek a sopka Szent György-hegy (415 m)
2. den - sopka Badacsony (436 m), Buvolí rezervace Kápolnopuszta, Malý balaton (Kis-Balaton)
3. den Poloostrov Tihany (Tihanyi-félsziget)
4. den - hrad Szigliget a sopka Somló (431 m)

Další fotky z okolí Balatonu máme zde:
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Balaton_-_sopecna_hora_CSOBANC_375_m_%2C_zricenina_hradu_-_Madarsko_-_10.5.2015/
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Balaton_-_pristaviste_KESZTHELY_-_Madarsko_-_10.5.2015
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Madarsko_-_Tapolca_-_jezerni_jeskyne_Tavasbarlang_-_8.5.2015/
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Madarsko_-_Afrika_muzeum_-_Balatonederics_-_8.5.2015
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Hrad_Sumeg_-_Madarsko_-_8.5.2015
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Balaton_-_vyhlidka_Szepkilato_-_Madarsko_-_8.5.2015
https://tomfo.rajce.idnes.cz/Balaton_-_Madarsko_-_30.6._-_11.7.2009/
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • letos v dubnu
  • 1 064 zobrazení
  • 3
  • 33
Předpověď slibovala krásné počasí a tak jsme se rozhodli jet na víkend do Bánské Štiavnice (UNESCO) a poznávat zdejší okolí.
1. den jsme navštívili hrad Revište, Vyhne - Kamenné more - vrchol Kamenná (495 m), prohlédli jsme si Bánskou Štiavnici
2. den - túra na nejvyšší vrchol Štiavnických vrchů - Sitno (1009 m), hrad Sitno, Tajch Počúvadlo, skalní obydlí Brhlovce a cestou domů Levický hrad.
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 30.3.2019
  • 104 zobrazení
  • 5
  • 2525
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • letos v březnu
  • 214 zobrazení
  • 7
  • 44
Stezka nad vinohrady či také kobylská stezka nad vinohrady je rozhledna východně od obce Kobylí ve výšce 334 m n. m. na kopci Kobylí vrch, který místní nazývají Homole. Vede k ní naučná stezka Kobylí. Výška rozhledny je 8 m, je bezbariérová, postavena v roce 2018. Za krásného počasí jsou zde kruhové výhledy na Pálavu s Děvínem, Bílé Karpaty s V. Javořinou a V. Lopeníkem, jde vidět Babí lom u Kyjova, Hodonín a Břeclav, rozhledny Na Podluží, Kraví hora, Slunečná, Maják, Dalibor, Vyšicko, Minaret, hrad Buchlov, za dobré viditelnosti JE Dukovany a dokonce i vrcholky Alp.
Podobnou rozhlednu jsme navštívili nedávno v Polsku s výhledem na Sadecké Beskydy. https://tomfo.rajce.idnes.cz/Beskid_S_decki_-_Polsko_-_20.8.2018

Slunečná je rozhledna, která se nachází na vyvýšenině a v turistickém areálu 225 metrů nad mořem u jihomoravské obce Velké Pavlovice ve vinařské trati Nadzahrady na cykloturistické stezce Modré hory. Rozhledna je vysoká 18,6 m , vznikla v roce 2009. Rozhledna svým vzhledem připomíná keř vinné révy a nabízí pěkný výhled na celou Pálavu, Lednicko-valtický areál a okolní vesničky prostoupené vinohrady a meruňkovými sady. U rozhledny stojí dvě budovy stylizované do podoby typických jihomoravských vinných sklípků se sociálním zařízením a možností koupě suvenýrů a drobného občerstvení.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v březnu
  • 239 zobrazení
  • 2
  • 11
Po týdnu stráveném ve Slovinsku jsme se ještě na týden přesunuli do Chorvatska na Istrii. Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře. Nachází se mezi Terstským a Kvarnerským zálivem a je rozdělen mezi Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ubytování jsme měli zajištěné v Lanterně (Poreč) a odtud jsme se vydávali za poznáváním krás tohoto poloostrova. Je to taková malá chorvatská " Itálie"
Istrijský poloostrov má velice bohatou a rozmanitou minulost. V této oblasti se po staletí střetávaly chorvatské, italské a slovinské vlivy. Více jak čtyřista let bylo území pod benátskou správou a pak součástí habsburské monarchie. Většina Italů byla z Istrie vyhoštěna po druhé světové válce, ale na jejich jazyk tu velice často narazíte. Především ve městech jsou italsky mluvící komunity. Italština je zde druhým dorozumívacím jazykem a místní dialekt je také dost odlišný od běžné chorvatštiny, protože má mnoho přejatých slov.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 5 467 zobrazení
  • 16
  • 77
Piran - pobřežní město ve Slovinsku s italským nádechem, pyšní se přezdívkou "slovinské Benátky". Na rozdíl od nich se v Piranu můžete potápět, koupat v moři, ale i procházet historickými částmi města se středověkou atmosférou.
Půvabnou atmosféru města tvoří historická zástavba v benátském stylu, která byla zachována až do dnešních dnů. Vzhledem k italské minulosti mají obyvatelé Piranu právo na dvojjazyčnost. Proto často v ulicích můžete slyšet i italštinu. Pokud chcete mít opravdu nezapomenutelný zážitek, nezapomeňte vystoupat strmými uličkami k městským hradbám a vyšplhat na některou z opevněných věží a procházet se po hradbách. Výhled, který se vám otevře, na celý Piran a Jaderské moře, budete dlouho uchovávat ve svých vzpomínkách.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 1 052 zobrazení
  • 8
  • 22
Průsmyk Vršič (1611 m) je nejvyšší silniční sedlo ve Slovinsku. Spojuje obec Bovec a městečko Kranjska Gora. Silnice, postavená ruskými válečnými zajatci během první světové války, prochází srdcem Julských Alp.
Horská silnice se klikatí v 50 ostrých serpentinách, každá z nich má svoje číslo. Z městečka Trenta je to 26 zatáček a z Kranjské Gory 24. Z Trenty jsou všechny zatáčky asfaltové, z vrcholu Vršiče do Kranjské Gory počítejte v zatáčkách s kočičími hlavami. Výškový rozdíl Trenta je cca 200 m větší a stoupání o cca 2 km kilometrů delší.
Vršič (1737 m) - od průsmyku Vršič (1611 m) se na vrchol hory dostanete pohodovou cca 30 min procházkou. Za ty nádherné výhledy na Julské Alpy to určitě stojí. Cestou míjíte dvě horské chaty a taktéž můžete obdivovat přírodní dílo pohanské dívky (Ajdovska deklica) v severní stěně hory Pisojnik (2547 m).
Vodopády Martuljški slap I. a Martuljški slap II., se nachází v soutěsce u městečka Gozd Martuljek. Zprvu se jedná o pohodovou túru podél řeky, kudy se stále hlouběji dostáváme do kaňonu soutěsky a pak po krátkém stoupání se objevuje krásný dolní vodopád Martuljški slap I., který je opravdu mohutný. Pokud si troufnete jít dál náročnějším terénem, čeká vás ještě horní vodopád Martuljški slap II. Tam jsme už raději s dětmi nešli. Místo toho jsme si zašli na chatu Brunarica Pri Ingotu, kde jsme se občerstvili a holky se vyblbly v potoce.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 254 zobrazení
  • 7
  • 77
Postojnská jeskyně - UNESCO (slovinsky: Postojnska jama) je cca 24 km dlouhý krasový jeskynní systém poblíž obce Postojna ve Slovinsku. Systém jeskyní je vytvořen řekou Pivka. Svou výzdobou plnou stalaktitů, stalagnátů, sintrových závěsů, různých sloupů a klenutých průchodů připomínají jeskynní prostory gotickou architekturu. Celková prohlídková trasa jeskyně je asi 5,2 km. Pěšky absolvujete jen 1,2 km, zbývající 4 km podzemním vláčkem. Teplota v podzemí se pohybuje mezi 8 až 10 stupni Celsia.
http://kempingmania.cz/index.php/2018/01/04/stellplatz-postojnska-jeskyne-si/

Predjamský hrad - hrad, který se tyčí ve výšce 123 metrů nad zemí, je vybudovaný přímo ve skále nad druhou největší slovinskou jeskyní a před jeskyní další - slovinsky jámou. Odtud název Predjama. Nachází se necelých 10 kilometrů od komplexu Postojnských krasových jeskyní a dálnice A1 mezi Lublaní a slovinským pobřežím.
http://www.infoglobe.cz/tip-na-vylet/slovinsko-hrad-predjama-predjamski-grad/

Škocjanské jeskyně (UNESCO) - nejkrásnější jeskyně jakou jsme kdy viděli, ta krása se ani nedá popsat, to se musí zažít na vl. kůži. Je to taková obří podzemní soutěska, kterou protéká řeka Reka a vytváří v jeskyni neskutečný "hukot" valící se vody s mnoha vodopády. Vřele tuto jeskyni doporučujeme. Dle nás je určitě krásnější než komerční a přeturistovaná Postojnska jama.
Škocjanské jeskyně je rozsáhlý jeskynní systém vápencových jeskynní v oblasti Kras na jihozápadě Slovinska, zahrnující propadlé závrty, více než 5 km podzemních prostor, jeskyně více než 200 metrů hluboké s mnoha vodopády.
https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/slovinsko/26221-skocjanske-jeskyne-ve-slovinsku-jako-v-raji-trpasliku/
https://www.radynacestu.cz/magazin/skocjanske-jeskyne/
http://www.visit-postojna.si/si/kaj-videti/znamenitosti-v-okolici-postojne/park-skocjanske-jame
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 191 zobrazení
  • 6
  • 11
Cesta k oknu trvá přibližně hodinku od vrchní stanice lanovky na Kanin, převýšení cca 200 m. Těsně pod oknem je terén náročnější, ale s pomocí rodičů zvládnou i děti. Vede tam via ferrata Prestreljenik.
Slap (vodopád) Virje - pohodová procházka,která začíná ve vesničce Plužna, kde je možné nechat auto. Cesta vede po asfaltové silnici - směrem k vodopádu dolů, ale zpět je potřeba metry zase nastoupat. Ale není to nic strašného a dá se to. Vodopád za to uričtě stojí.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 203 zobrazení
  • 6
  • 55
Kousek od Bledského jezera leží jedna z nejkrásnějších přírodních scenérií Slovinska vůbec. Soutěsku Vintgar má na svědomí řeka Radovna, která ji vytvořila. Tento přírodní skvost spadá pod Triglavský národní park. Soutěska je 1600 metrů dlouhá a místy rokle dosahuje až 250 metrů hloubky. Pokud soutěsku projdete celou, na konci vás čeká milé překvapení, protože cesta je zakončená na severním konci skoro 16 metrů vysokým vodopádem Šum.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 177 zobrazení
  • 5
  • 11
Aljažev dom je horská chata v dolině Vrata v Julských Alpách, je nejen jedním z výchozích bodů na Triglav, nejvyšší horu Julských Alp i Slovinska, ale i na řada dalších vrcholů v širším okolí.

Horská chata Aljažev dom stojí v nadmořské výšce asi 1 015 m v dolině Vrata. K chatě se dá dostat autem, pod chatou je hlídané parkoviště. Je zde nádherný výhled na severní stěnu Triglavu.
Slap Peričnik - vodopád najdeme asi 5 kilometrů od vesnice Mojstrana. Autem se po prašné silnici, která jinak vede také k severní straně Triglavu, dostanete k chatě Koča pri Peričniku. V chatě zaplatíte za parkování a po vystoupání asi 200 výškových metrů (vzdálenost 700 metrů) se dostanete k vodopádu. Vodopád padá z výšky 52 metrů a je super, že se dá se projít pod převisem za vodopádem, což je parádní zážitek.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 156 zobrazení
  • 6
  • 11
Na jeden den jsme si odskočili ze Slovinska do Itálie. Směřujeme přes hraniční průsmyk Predil, dále na Tarvisio a pak do malého lyžařského střediska Camporosso. Odtud jezdí kabinková lanovka k malebnému poutnímu místu Monte Santo di Lussari, kterému vévodí kostel. Nádherné místo s nádhernými výhledy :-)
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 129 zobrazení
  • 4
  • 00
Korita Soče - soutěska, která je 750 metrů dlouhá a 15 metrů hluboká. Nejkrásnější výhled na ni budete mít z visutého mostu.
Boka je nejvyšším stálým vodopádem ve Slovinsku. Největší podívanou nabízí v jarních měsících. Je 106 metrů vysoký a 30 metrů široký.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 229 zobrazení
  • 6
  • 11
Průsmyk Vršič (1611 m), Slap Savica, Vogel (1535 m), Bohinjské jezero, jezero Bled, jezero Jasna

Vodopád Savica, vysoký 78 m, patří mezi největší lákadla oblasti kolem jezera Bohinj a je nejznámějším slovinským vodopádem. K vodopádu se jde lesem, poslední úsek před vodopádem je placený. Připravte se na asi půlhodinové stoupání po schodech k vrcholu, kde je postaven vyhlídkový altánek. Vedle Velkého vodopádu se nachází malý vodopád (vysoký 25 m), oba dohromady tvoří dvoudílný vodopád ve tvaru A.

Vogel je 1922 metrů vysoká hora v Julských Alpách a je součástí NP Triglav. Na horu vede od jezera Bohinj lanovka do výšky 1537 metrů. Z horní stanice lanovky je nádherný výhled na Bohinjské jezero, městečko Bohinj a nejvyšší horu Slovinska - Triglav. Jelikož je Vogel jedním z největších lyžařských středisek ve Slovinsku, naleznete zde ještě sedačkové lanovky, které Vás mohou vyvézt do vyšších partií areálu. V létě je zde možné prozkoumat mnoho turistických tras.

Bohinjské jezero je největší jezero ve Slovinsku, když nepočítáme nestálé Cerknišské jezero. Leží v nadmořské výšce 525 m. Má rozlohu 3,18 km2, je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké a pobřeží má délku 10,9 km. Dosahuje maximální hloubky 45 m.

Bledské jezero leží na severozápadě Slovinska, vzniklo na konci poslední doby ledové roztáním Bohinjského ledovce. Jezero nemá žádný významný přítok, zásobují jej především podzemní zřídla. Tektonický původ prozrazují termální prameny v jeho severovýchodní části. Ty způsobují, že voda v jezeře je příjemně teplá - až 26 °C (jedno z nejteplejších alpských jezer), takže umožňuje koupání přes celé léto až do září.

Kranjska Gora - Jezero Jasna - jedná se o malebné jezero o rozloze 2,2 ha leží při silnici na horský průsmyk Vršič, asi 25 min. Na jeho břehu se můžete vyfotografovat se slavnou sochou „Zlatoroga“ (mýtické kozy se zlatými rohy) a pokochat pohledem na vrcholy Razor (2604 m) a Prisojnik (2547 m).
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 197 zobrazení
  • 6
  • 22
Slap Kozjak je největší a také neznámější z vodopádů na potoce Kozjak. Říčka se vlévá do řeky Soče. Jako levostranný přítok pramenící pod vysokými hřebeny Oblega brda (1957m.n.m.) a Krčnice (2142m.n.m.). Kozjak vyřezává soutěsky a padá přes šest vodopádů, z nichž nejznámější je Veliki Kozjak. Své snadné dostupnosti vděčí za to, že se stal jednou z největších atrakcí Kobaridu. Potok vyhloubil tmavou jeskyni, které se zřítil strop. Na dně je nádherně čistá modro-zelená laguna, napájená vodou z 15-ti metrů vysokého vodopádu. První čtyři vodopády jsou těžko přístupné a nevedou k nim značené stezky.

Tolminské soutěsky v nadmořské výšce 180 m n. m. jsou nejnižším místem Triglavského národního parku. Soutěsky vytvořily společně řeky Tolminka a Zadlaščica, které se spojují a tečou dále jen jako Tolminka. Soutok řek ve skalních soutěskách je ve Slovinsku ojedinělým jevem. Fascinující je také jasně modro-zelená barva obou řek protékajících vápencovými soutěskami.
Soutěsky Tolminky jsou asi 200 m dlouhé a široké v rozmezí od pěti do deseti metrů. Soutěskami prochází okružní turistická stezka. Díky ní je poznáte ze dna i pohledem shora. Mimo soutoku obou říček vás zavede k Ďáblovu mostu (Hudičev most). Ten byl postaven roku 1907 jako spojnice z obce Zadlaz do vesnice Čadrg, celých 60 metrů nad řekou. Přímo pod mostem vyvěrá také v Alpách zcela raritní 22°C termální pramen (řeka Tolminka má 5 až 9 °C).
Předtím obce spojovaly jen dřevěné lávky na dně soutěsek. Z mostu je na soutěsky s tyrkysovou vodou nádherný pohled. Pěkným přírodním úkazem je také tzv. „hlava medvěda“ – obří trojúhelníkový balvan zaklíněný mezi stěny soutěsky Zadlaščica.
Zajímavostí je také jeskyně Zadlaška, přezdívaná Dantova jeskyně, protože se tu údajně Dante Alighieri inspiroval k sepsání Božské komedie.
Soutěsky Tolminky se nacházejí jen 2 km od Tolminu a lze přijet až k nim (velké parkoviště). Samotná prohlídka zabere cca 2 hod., celá stezka je dlouhá 7 km a převýšení je 300 m. Po Ďáblově mostu se můžete také zcela legálně projet na vašem stroji, a to ve směru ze Zatolminu do obce Zadlaz-Čadrg.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červenec 2018 až březen 2019
  • 251 zobrazení
  • 7
  • 33
Trasa: horská chata Jana, Lopenické sedlo, Malý Lopeník, Velký Lopeník a zpět.
Rozhledna na Velkém Lopeníku byla otevřena v červenci 2005. Stojí na česko-slovenské hranici a na jejím vzniku se podíleli lidé z obou republik. Samotná věž je dřevěná, stojící na kamenném základě a její výška je 20 metrů. Z okolních obcí k ní vedou upravené naučné stezky. Velký Lopeník leží na území slovenské Chráněné krajinné oblasti Biele Karpaty a české CHKO Bílé Karpaty, která je od roku 1996 zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO. Po překonání 101 schodů na rozhlednu se z vyhlídkové plošiny otevírá kruhový výhled. Za krásného počasí lze dohlédnout na českou i slovenskou stranu - uvidíte odtud vrcholy CHKO Bílé Karpaty, Chřiby, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy, Pálava a Jeseníky; ze Slovenska jsou vidět Strážovské vrchy, Malá Fatra, Považský Inovec a Malé Karpaty.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 17.2.2019
  • 150 zobrazení
  • 7
  • 66

Nebyla nalezena žádná alba.

"Příroda nikdy nezradí srdce, které ji miluje."

Adresa na Rajčeti

www.tomfo.rajce.idnes.cz

Aktivní od

5. května 2010

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama